Taška pro Jitku

Každý z nás pravděpodobně jednou za čas narazí na informaci o tom, jaká je dnešní společnost, doba, mládež (dosaďte si svoje :-)) hrozná, rychlá, lhostejná..... Sama mám, hlavně díky mé práci, zprostředkovanou zkušenost, že svět opravdu občas nefunguje, jak by si člověk přál. Že vztahy mezi lidmi jsou často narušené a také že dokud člověk neřeší v rodině majetek, často neví, koho v té rodině má.... 

O to je má radost větší, když zjistím, že něco funguje :-) nebo když mohu někomu udělat radost či někdo udělá radost mně. Když některý člověk udělá víc než musí... a nebo něco udělá aniž by musel. A někdy mě zážitek podobného rázu úplně dostane :o)

Toto se podařilo Jitce ze zelené výměny, která probíhala díky Světlušce. Naprosto mě totiž dostala milou komunikací, ochotou, vstřícností a širokou nabídkou bylinek. Původně jsem si totiž přála hlavně levanduli nebo nějakou jinou bylinku. A následně jsem očekávala nabídku bylinky :-) a ona to byla úplná bylinková smršť :-) a navrch ještě příslib sušené saturejky. 

Na to nešlo reagovat jinak než radost, kterou mi udělala, oplatit :-) A tak vznikla tahle taška. Úplně obyčejná "nákupka" pro jednu neobyčejně milou bytost, která uměla potěšit  pár písmenky :-)

Přeji vám, milé čtenářky, ale i sobě :o), abychom mohly zažívat drobné radosti, milá překvapení a také, abychom to dobré uměly posílat dál! Třeba úsměvem, slovem, gestem....není nutné kvůli tomu šít nákupní tašku :-) 

Vychytávky pro příště:

- horní okraj tašky zpevnit vliselinem - lépe by se prošíval

Čas zpracování: cca. 2 hodiny (a kdybych si špatně nesesadila díly tašky dohromady tak by to bylo méně)

Použitý materiál: látku na vnitřní i vnější část tašky, látku na popruhy, druky, vliselin

Taška je přes rameno - popruh má zpevněný vliselinem. Kromě delších uch je vybavena také páskem na přepnutí tašky. To pro případ, že by hrozilo její přeplnění :-)

Zelená výměna - díl první

Před časem jsem díky Ajčině blogu zjistila, že se u Světlušky pořádá zelená výměna. A protože mám kytičky ráda (byť moje možnosti jejich pěstování jsou díky bydlení v paneláku omezené) a chtěla jsem vyzkoušet něco nového, rozhodla jsem se, že se do ní zapojím. 

Podstatou výměny bylo nejprve uvést své přání - tedy jakou kytičku bychom si přály. Když předem stanovený čas "pro přání" uplynul, bylo na nás, abychom přišly se svojí nabídkou a následně se "spárovaly". Další úkol spočíval v tom, abychom se domluvily na předání kytiček a dárečků. Podmínkou totiž bylo zaslání nejen kytiček, ale také dárku s květinovou tématikou. 

Jelikož jsem si přála bylinky, stala se mojí "dodavatelkou" přání Jitka. A já jsem zas dárkyní pro Janku, která se již po příštím víkendu také dočká :-) Jen doufám, že Česká pošta zafunguje lépe, než tomu bylo při zasílání balíčku od Jitky. Kdybych totiž od Jitky neměla odkaz, na kterém jsem mohla sledovat putování zásilky, tak by ke mně bylinky ani dárečky patrně nedorazily dodnes  :-(

Po předchozí velmi milé komunikaci mi na začátku května Jitka zaslala balíček, ve kterém jsem našla nejen bylinky, ale také moc hezké dárečky :-) Posuďte sami.

Jehelníček je již plně zapojen do procesu :-) a svícínek na svoji premiéru čeká :-)

Z bylinek ke mně doputovala levandule, meduňka, pažitka, šalvěj, tymián a saturejka. Bohužel, saturejka a posléze i tymián cestu a následnou aklimatizaci nepřežili :-( Ostatním bylinkám se naštěstí daří dobře!

Duo levandule a šalvěj. Obě moc hezky povyrostly a zadaptovaly se :-)

A další přichází na řadu :-) meduňka a pažitka - obě foceny  před "sklizní"

A to není vše - bylinky byly dané do těchto dóz, které jsem nakonec jako obaly na květináč nepoužila (nemám tu správnou velikost), nicméně už teď s nimi mám své plány, jejichž realizace se časem objeví tady na blogu :-)

Obaly jsou moc krásné! A u všech dárků oceňuji, že je na nich poznat šikovná ruka dárkyně. O to větší radost dělají :-)

Zkrátka radost byla veliká. Jitu, moc díky!!!

Z archivu V - myší kožíšek

Od přírody jsem zrzka, i proto jsem od mala chodila na karnevaly jako Pipi Dlouhá punčocha. Kostým Pipi mě dokonce provázel na posledním zvonění. Pravda, v dětství jsem svoji barvu vlasů neměla ráda. Teď je to naopak :-) 

Barvě vlasů a vůbec mému fototypu včetně pih se snažím přizpůsobovat barvy šatníku. Současně jsem tak trochu "konzerva". Mám ráda střídmé kombinace barev, nejvíce tři a to ještě žádnou divočinu. V šatníku mám kromě základní bílé a černé zastoupenou také červenou, hnědou, oranžovou, zelenou, modrou, vínovou ale i šedivou. 

Šedá barva není můj favorit. Před rokem jsem si však ještě v rámci Školy šití šila šatovku. A protože jsem chtěla, aby se mi dobře šila, nemačkala se a vůbec, aby mi při tom šití nedělala komplikace, rozhodla jsem se jí ušít ze slabého flauše. A ten tehdy měli u Mráze pouze v šedivém provedení. Nakonec jsem se pro něj rozhodla s pevným přesvědčením, že šatovku budu nosit zásadně s barevnými roláky, tričky, šátky atd., což jsem dodržela.

Ve finále vznikl model, který můj muž nazývá "Myší kožíšek" a prý se mu moc líbí :-). Šatovka může působit tak trošku myškoidně, nenápadně a rozhodně to není trhák sezony. Nosím jí však moc ráda. Šedivá se totiž opravdu dobře kombinuje s ostatními barvami a celkově je moc příjemná na dotek i na nošení.

Vychytávky pro příště:

- kapsy šít vodorovně

Čas zpracování: už si nepamatuji

Použitý materiál: flauš, bavlněná látka, vliselin, skrytý zip

Na modelce

Detail výstřihu - vnitřní stranu lemování jsem přišívala ručně.

Opravdu skrytý zip

Pohled na dvouvýpustkpvou kapsu. Bohužel, jsem jí nakonec musela zašít, protože se mi při chůzi nešikovně rozevírala. 

Rozparek s podkrytem

V dnešním příspěvku jsem se pohybovala v odstínu šedi. Ten příští bude na barvy mnohem bohatší, bude totiž o zelené výměně, které jsem se poprvé účastnila na blogu u Světlušky.

Přeji vám hezké májové dny!

Představy jsme měli jasné....

Dárkové duo

Před časem jsem zmiňovala, že se má narodit malý Kubík. Uběhlo pár týdnů a malý je na světě! O datu jeho příchodu na svět měla řada lidí naprosto jasné představy. Tatínek mu ho naplánoval na 15. dubna. Důvodem byla skutečnost, že ještě 12. dubna neměl sbaleno do porodnice (ano, i tatínek musí mít sbaleno - hlavně jídlo, pití, gumovou obuv a staré oblečení), tak aby to stihl. Tetička Vierka ze Slovenska měla také jasno. Potřebovala, aby se Kubík narodil 11. nebo 12. dubna - tehdy byla v ČR. Já jako další tetička jsem si přála, aby už to bylo za nimi. Ve skrytu duše jsem však doufala v 16. nebo 17. (což byl lékařsky stanovený termín), po tomto datu jsem měla mít trochu volněji v práci, takže byla větší šance, že realizuji plánovanou návštěvu v porodnici.

Jenže znáte to -  člověk míní a v tomto případě Kubík měnil:-) narodil se totiž v pondělí 13. dubna. Na vlastní oči jsem ho však viděla až 1. května. Do té doby nám karty nepřály - nejprve jsem se bála jet do porodnice kvůli podezření na spálovou angínu u holčičky mé kolegyně. Poté jsem chytla opravdu nepříjemnou střevní chřipku.

Ono to ani toho prvního nevypadalo úplně ideálně. Dálnice na Plzeň byla uzavřena , takže jsem dala šanci Českým drahám a do Plzně dorazila. Návštěva byla blesková (jen pár hodin), přesto jsme stihli malou procházku, pochování si Kubíka a také jsem stihla předat dárečky. Prošívanou toaletku pro maminku a přebalovací podložku pro Kubíka. U obou mám co vychytávat, přesto radost udělaly.  Sovičková taška "jede", tak snad ani tyto exponáty nezůstanou ladem:-)

Vychytávky pro příště: 

- u toaletky použít šikmý proužek. Použila jsem pruh, který nebyl šikmo střižený a při šití to bylo znát. 

- podložku bych příště chtěla ušít z laminované bavlny. Tato je pratelná a kočárkovina je myslím poměrně dobrá náhrada, přesto by lamino asi bylo víc in:-)

Čas zpracování: taštička cca. 2,5 hodiny (nějaký čas zabralo prošívání a ruční přišívání proužku),  podložka hodinu a kousek

Použitý materiál: bavlněná látka, vatelín, suchý zip, kočárkovina, spirálový zip 25 cm

Pohled vnější i vnitřní. Šito podle Marina Quilt, únor 2014

Podložka je šitá podle knihy Šití tašek 2  od Lisy Lamové

Jak napsat komentář?

Milí čtenáři,

v poslední době se na mě obrátilo několik z vás s žádostí o informaci, jak napsat komentář. Pokusím se tedy nastínit postup vkládání komentáře. 

1) Krok číslo jedna představuje výběr příspěvku, který chcete okomentovat.

2) Poté je potřeba kliknout na políčko "žádné komentáře" nebo pokud jsi někdo před vámi článek  komentoval tak na např. na "2 komentáře".

3) Následně spatříte rámeček, ve kterém je uvedeno: "Zadejte svůj komentář". Zde je místo pro váš   komentář.

4) Po dopsání komentáře je potřeba vybrat ze záložky "Komentovat jako.." Po rozkliknutí šipky můžete zvolit profil, na kterém jste registrováni. A pokud nemáte registraci na žádném profilu,  zvolte "Anonymní". 

5)  A nakonec kliknete na tlačítko "Publikovat". A je hotovo:-)

Moc děkuji za  všechny vaše návštěvy u mě na blogu a za zanechané komentáře. Z obojího mám velkou radost!

Ježkovic deka

Datum 30. dubna byl významným dnem pro moji bývalou kolegyni a kamarádku, která se vdávala. Na svatbu jsme se vypravili společně s druhou kolegyní/kamarádkou a jejím přítelem. Svatba se vydařila, počasí vyšlo a nevěsta se ženichem zářili. A my jako správní svatebčané jsme s sebou vezli dary pro novomanžele - teď už Ježkovi. Již dříve jsme sondovali, jaké dary by jim udělaly radost. Jedním z přání byla deka a protože se jim brzy narodí malá Ježečková (pokud se tedy lékaři "nesekli") tak měla být větší  a samozřejmě na ní nesměl chybět ježek!

Přání bylo splněno, deka předána :-) Na rozdíl od mé první deky se šila výrazně lépe a rychleji. Přece jen jsem již věděla "jak na to". Ve finále bylo nejnáročnější sehnat látku s ježkem. Soviček je celá řada, medvídci by se také našli, ale ježek? Po něm jsem chvíli pátrala. Nakonec se mi podařilo hezkou ježčí látku zakoupit u Mechulky. Současně oceňuji, že jsem v jejich eshopu mohla vybrat další barevně ladící látky. Deka se skládá ze 72 čtverců o rozměrech 18 x 18 cm. Je opět vyztužená vatelínem o tloušťce 70 g/m2. Lem je z přeložené látky - tedy dvojitý, což zaručuje určitou pevnost. Tentokrát jsem ho přišívala ručně. Vypadá to výrazně lépe a časově to vyšlo podobně jako šití na stroji, při kterém jsem dost párala.

Při pohledu na ježčí látku jsem si vzpomněla, jak jsem jako dítě při spatření prvního opravdového ježka ztratila jednu ze svých dětských iluzí - opravdový živý ježek totiž NEMĚL na hřbetě JABLKO! Do té doby jsem žila v domnění, že každý ježek nosí jablko, stejně jako každý krtek má kalhotky. Moje úvahy podporovaly všechny pohádky, plyšáci a ještě navíc blízko nás bydlela paní Ježková, která měla za oknem háčkovaného ježka a hádejte co měl na hřbetě? Ano, správná odpověď je háčkované jablko:-) Tak jen doufám, že malá Ježečková nebude jednou žít, mj. díky jejich dece, v podobném přesvědčení  :-)

Vychytávky pro příště: 
- stále mám ještě co zdokonalovat na vypracování rohů deky
- na prošití zkusím použít kráčející patku, kterou už mám objednanou. Hurá :-)

Čas zpracování: cca.: 10 hodin (což je 2/3 času mé první deky)

Použitý materiál: bavlněné látky, vatelín, bílá bavlna na prošívání

Celkový pohled - kromě ježků se na dece vyskytuje také zajíc a muchomůrka. Tento již v kladení barev určitou zákonitost najdete. 

Detail ježka - pro zvýšení autentičnosti lze vidět také zbytky křídy a nitky, které jsem před zabalením poctivě vysbírala. 

Rub a líc