Viktorčiny šatečky

Dalším odtajněným dárkem jsou šatečky, které jsem šila pro Viktorku (nejmladší neteř), I když je poměrně malá (2 roky a kousek) a zatím je ještě tvárná v oblasti oblékání, už má poměrně jasno, jaké oblečení je její oblíbené. Aktuálně jsou to ŠATY. Takže Ježíšek neváhal a jedny ušil:-)

Střih jsem použila z jedné poměrně staré leč stále použitelné Burdy pro děti (speciál 4/2003). Střih byl určen maximálně pro velikost 86. Já jsem si ho ještě zvětšila na 104. A myslím, že jsem se docela trefila:-) Aspoň Viktorka i Klárka (její maminka) se tvářily spokojeně a Viktorka v nich běhala celé odpoledne.

Průramky a výstřih jsem olemovala kupovaným šikmým proužkem šíře 2 cm. Posléze jsem zjistila, že by byl potřeba o kapku širší - místy se z něj látka vyvlékala a já ji pracně "naháněla" zpět. Příště použiji buď širší nebo si vyrobím sama a přišiji metodou - první strana na stroji, druhá ručním připošívacím stehem. 

Jedná se o multifunkční model - šatečky mohou být nošeny v parném letě stejně jako v chladném období v kombinaci s tričkem či roláčkem.

Pohled na zadní stranu šatečků. Zapínají se na plastové druky - rychlá a hezká varianta:-) 

Levandulová

Další z šicích dárků, který byl šitý "na míru". Toaletka pro mojí kolegyni Ivču, která je známá tím, že má ráda levanduli. Toaletka tedy nemohla být z jiné než levandulové látky:-)

Poprvé jsem použila kombinaci zapínání - zip a magnet. Osvědčilo se, Ivča se rozhodně nemusí být, že by se jí obsah toaletky vysypal. Odšité rohy toaletku opticky zakulacují a podtrhují její elegantnost. Poctivě ale musím přiznat, že se mi nepodařilo přišít klopu na zadní straně úplně rovně - ve finále se tedy jedná o elegantní model s určitou dávkou asymetrie:-)

Nejdůležitější však pro mě je, že toaletka udělala radost:-)

Mírnou asymetričnost nelze přehlédnout, přesto se dárek líbil. 

Magnetické zapínání je praktické a rychlé. Jen je potřeba příště nezapomenout výztuhu nažehlit na vnitřní látku místo na vnitřní, poté totiž bude zapínání vsazeno ještě do pevnějšího podkladu než nyní. 

Pexeso pro Viktorku

Dárečky jsou již rozdány. Nastává tedy čas jejich odtajnění - alespoň těch šicích:-) Jeden z dárků na který jsem hrdá je látkové pexeso pro moji nejmladší neteřinku Viktorku. Inspiraci jsem našla na blogu u Susu. Provedení je již mé vlastní.

Poměrně velké dilema jsem řešila ohledně výběru vhodné látky resp. vhodného panelu. Ve finále jsem zcela neplánovaně objevila látku s moc hezkými obrázky u Mráze Nakonec jsem použila pouze polovinu panelu. Dopěla jsem totiž k názoru, že dvouleté Viktorce zatím bude stačit 15 dvojic (a měla jsem pravdu).

Samotná příprava látky mi zabrala poměrně dost času. Nejprve jsem obě látky (panel i spodní hvězdičkovou) podžehlila vliselinem. Poté je rozstříhala na jednotlivé čtverečky, které jsem sešila tzv. "za patku", nechala otvor na protočení a poté je obracela. Velmi důležitý "fígl"však spočíval v tom, aby: a) byly před protočením odšité všechny rohy b) u všech rohů byl ušit steh tzv. přes roh. To znamená, že jsem nešila přesně do pravého úhlu, ale steh, kterým jsem "zabočovala" jsem ušila šikmo. Díky tomu se mi látka v rozích mnohem lépe obracela. Podobná technika se používá např. při šití límců. Na závěr jsem ručně zašila otvory, kterými jsem protáčela látku. A tady je výsledek:-)

Pohled na hrací plochu (díky foťáku, který byl na nabíječce se jedná o poněkud asymetrický úhel pohledu:-))

Nezbytný sáček, dobře uzavíratelný, aby se obrázky nepoztrácely (nebo alespoň ne hned).

Detail hrany

Viktorka měla z pexesa radost. Téměř všechny obrázky uměla pojmenovat a sáček se jí zalíbil coby čepice:-)  

Čas radosti, čas pokoje...

Přeji vám všem požehnané Vánoce a do nového roku.... 

...samé rovné cesty...

...radost ze života....

... a čisté nebe nad hlavou.!

Vánoční přípravy

Advent se pomalu chýlí ke konci, Vánoce klepou na dveře a já se konečně dostávám k tomu, abych na blogu zvěčnila letošní adventní věnec a také nový vánoční ubrus. Z obojího mám velkou radost!

Adventní věnec jsem pletla a zdobila už na střední škole. Po příchodu do Prahy byly roky, kdy jsem ho nestihla. Loňské Vánoce mi krásný věnec darovala kamarádka Anka. A já se zařekla, že příští rok se vzmužím sama a věnec také vytvořím. Nakonec jsem to zvládla, byť se zpožděním. Udělala jsem ho z borových větví, které se zjevně osvědčují - téměř neopadávají.

Náš věnec sídlí na jídelním stole, který má poměrně atypické rozměry (jeho délka je přes 2 metry) a sehnat na něj ubrus je téměř nemožné. Rozhodla jsem se tedy, že si zakoupím látku a ubrus ušiji. Nakonec se mi podařilo sehnat krásnou ubrusovinu za cenu, kterou hodnotím jako vloženou investici do budoucna:-)  Dospěla jsem totiž  k závěru, že tento ubrus budeme mít na věčné časy, a že se zařadí k rodinnému stříbru! Třeba se bude předávat z generace na generace po prababičce Petře, která si ho pořídila v tom roce, kdy uběhlo 100 let od začátku první světové války, 25 let od sametové revoluce a kdy před Vánoci kvetly kytky a na Boží hod přišla opravdová zima :-)

Látku se mi podařilo sehnat u Mráze - dumlatek.cz. Líbí se mi barevná kombinace i decentní a zároveň ryze vánoční vzor.

Značka "Křížulka"

Člověk má obvykle potřebu si označkovat své výtvory. Na základní škole jsme si podepisovali výkresy, na střední písemky, teď se většinou podepisujeme v práci. Svým podpisem, značkou dáváme na vědomí, že: "Toto je moje dílo! To jsem vyrobila".

Neplánuji začít šít na zakázku (alespoň ne v dohledné době), přesto jsem se rozhodla, že svým šicím výrobkům dám svoji značku, otisk. Díky velké pomoci Elišky z Fleru viz klomel vznikly moje etiketky, které pro mě neznamenají  pouze označkování svého díla, ale především výzvu. Výzvu k tomu aby věci, které šiji byly poctivě udělané a abych se za ně nemusela stydět. A to se snažím i v ostatních životních disciplínách, jen ty etiketky mi tam chybí:-)

Jedna z prvních označených taštiček. Jedná se o kombinaci koženky a černé bavlny, vyztuženo vliselínem. Snad se bude líbit:-) Detail etiketky dodám, až bude v bytě lepší světlo. Zatím je možné si obrázek zvětšit. 

Sáčky na knihy.... nebo třeba něco jiného:-)

Místo vánočního šití jsem od pátku ležela jak Lazar a na stroj se mohla dívat pouze z postele.  Chytla mě totiž krční páteř a to docela slušně. Zatím ještě nenastal čas na to pravé šití, nicméně ani límec (rozumějte kompenzační pomůcka), ani bolest na pravé straně krku (jeden sval se pořád nechce vzdát, lump jeden) mi nezabránily pomoc Ivče kolegyni z práce s vytvořením sáčků na knihy. Tentokrát jsem si užívala toho, že jsem "metodický dozor":-) Musím říct, že Ivča byla moc šikovná!

Látku jsme vybraly u Mráze (www.dumlatek.cz). Sáčky měly být jednoduché, na šňůrku a potisk látky měl být tématický :-)

Sáček vpravo má tunýlek posunutý cca. 2,5 cm od horního okraje. Dírka je vytvořená uprostřed předního dílu. Sáček vlevo má tunýlek kousek pod horním okrajem. Šňůrky z tunýlku vykukují postranně. 

A teď už opravdu doufám, přijde na řadu to vánoční šití. Celkově už začínám mít takový malý šicí absťák!