Zobrazují se příspěvky se štítkemvýzvy. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemvýzvy. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 17. února 2018

Velká holka

Jednoho rána jsme vykoukli z okna ven a bylo krásně bílo. Ještě ten den jsme vyzkoušely sáňkování z tohohle kopečku u nás na zahradě. I když se to na první pohled nezdá, svištěly jsme dolů hezky :-)

Ve středu jsme se s Myškou vrátily od rodičů. Máme za sebou dvanáct náročných dnů. Mamka se vrátila domů v lepším stavu, než jsme očekávali. Poměrně jistě chodí s chodítkem po bytě, s dopomocí se dokáže obléknout  a svléknout. Je schopna si dojít sama na wc, najíst se, pomoc např. se škrábáním brambor apod.. Takže pokrok veliký! 

V ostatních oblastech sebeobsluhy včetně přípravy jídla apod. je na tom podobně jako Myška . Potřebuje pomoc, péči další osoby. Díky naší paní doktorce za mamkou bude třikrát týdně docházet zdravotní sestřička (aplikovat injekce, cvičit, hlídat hladinu cukru v krvi). Podařilo se mi dojednat pravidelnou návštěvu pečovatelské služby kvůli mamčinu sprchování a v neposlední řadě je zajištěna dovážka obědů. Uff. S klidným svědomím můžu říct, že mise splněna :-) I tak hodně věcí zůstává na taťkovi a bráchovi, věřím však, že to zvládnou. A my také nemizíme z povrchu zemského. Jen kdyby byli blíž...

Ty dny kdy jsme byly u našich jsem se nezastavila. Zároveň jsem cítila, že mají svůj řád a svůj rytmus a především, že má naše přítomnost smysl. I když to bylo a je náročné nejen na fyzické síly, ale především na trpělivost a  empatii. 

Myška byla úžasná - chodila se mnou pro dříví na zatopení v kamnech, pomáhala mamce s oblékáním (např. podávala kalhoty, ponožky apod.), asistovala mi při pečení buchet, štrůdlů, zatápěla s dědou v kotli a za strejdou se vrhala, kdykoliv ho viděla :-)  Zároveň jsme si každé odpoledne užívaly dětskou společnost. Díky tomu, že napadl sníh, tak jsme také hodně sáňkovaly. Dokonce jsme vyrazily na sáňkách na nákup :-)

Před několika dny mi Myška oznámila, že chce být veliká, a že si to moc přeje :-) Vzpomněla jsem si, jak jsem si kdysi  toto přála taky. Když jsem pak byla formálně dospělá, tak jsem z toho zas až takovou radost neměla. I když jsem studovala, pracovala, tak jsem se vnitřně cítila jako ta mladá holka z intru :-) Tenhle pocit v sobě pořád trochu mám. Zároveň si uvědomuji, jak se dostávám na pomyslnou hranici, kdy se láme role rodiče a dítěte. Najednou se rodiče ocitají v pozici těch, kteří potřebují pomoc a začínají být na nás závislí. Když jsem obtelefonovávala výše zmíněné služby tak jsem najednou cítila, že už jsem velká holka, a že už jsem opravdu dospělá se vším všudy. Jen to ještě chvíli mohlo počkat. Stáří dorazilo k našim dřív, než jsem předpokládala. 

Moc děkuji všem, kteří na nás mysleli a myslí! ♥

pondělí 5. února 2018

Připraveni?

Už dřív jsem tu psala, že moje mamka prodělává rehabilitaci po náročné nemoci a operaci kyčle. Zítra se vrací po devíti měsících domů! S Myškou jsem od soboty u našich. Příprava na příchod mamky dneska vrcholila. Upravená postel  na příjemných 50 cm, chodítko v pozoru, nástavec na WC nainstalován. Jen ten pásek na hrazdičce nad postelí ještě není. 

Dneska jsme se s taťkou večer na sebe koukli a oba se zeptali: "Jsme připravení?" Nevím. Technicky snad jo. Myslím ale že si zatím nikdo z nás neumí představit, jaká tahle etapa bude. Než mamku odvezli do nemocnice byla schopná se postarat o domácnost. Teď jsme rádi, že s chodítkem dojde ke stolu. Oproti prázdninám to je pokrok velký.

Uvidíme, jak nám to  půjde. Určitě to však bude cesta, na které zas o trochu víc poznáme sami sebe. Tak se připravme na start :-)


pondělí 28. srpna 2017

Prázdniny zpětně

Pomalu začíná foukat ze strnišť, děti se chystají do školy, prázdniny končí a blog spí. Dlouhodobější výpadek většinou znamená, že se něco děje a já nestíhám. Minulá velká pauza byla způsobena Myščiným příchodem. Ta současná tak veselá není. V květnovém příspěvku jsem psala o mojí mamce a její nemoci. Situace se zkomplikovala ještě víc ve chvíli, kdy jsme zjistili, že má zlomenou kyčel a musí na operaci (těsně před příjezdem záchranky upadla). Tu mamča zvládla dobře, jenže pak jí čekala rehabilitace. A tady narazila na hranice svých sil. 

Vypadalo to, že to vzdá a zůstane do konce života ležákem. Bylo náročné o tom slyšet od taťky nebo brášky přes telefon. Realita byla o mnoho procent náročnější. Plán prázdnin se měnil. Od jejich začátku jsme s Myškou většinu července pobývali u našich, muž za námi jezdil. Nastalo každodenní ježdění s Myškou a taťkou za mamkou do léčebny. Denně jsme s ní cvičili a cvičíme (na základě instrukcí rehabilitačních sester, které s ní cvičily a cvičí dodteď),  a snažili se jí motivovat. Největší motivátor však byla naše Myška :-) Myslím, že nejen pro ni. Je to sluníčko :-) a sluníčka je zvlášť v tomto prostředí, kde převládá bolest, bezmoc a závislost potřeba opravdu hodně...

Na začátku léta mamka nezvedla nohu o milimetr, ležela apaticky v posteli a jediné, co opakovala bylo, že by chtěla chodit, ale že neví, jestli to zvládne. O sedm týdnů později si už sama sedne a s chodítkem přejde chodbu. A hlavně už má jasno - chce cvičit a být co nejvíce samostatná!

Zlom nastal na konci prvního červencového pobytu u našich. Do té doby to byla bezmoc, která strašně vyčerpávala. K tomu vedení domácnosti rodičů, každodenní jízdy autem (poprvé v životě jsem fakt musela denně řídit), cvičení, celodenní péče o Myšku, ladění potřeb všech členů domácnosti. Teď vše zvládáme líp :-) Pomalu nám končí třetí delší pobyt u našich a mně se nechce zpátky do města. I když se tady nezastavím, cítím, že jsme našli společný rytmus. A ten čas na venkově prostě plyne jinak, tak nějak intezivněji.

Tohle léto nás posunulo všechny. Změny jsou nejvíc vidět na Myšce, která se stačila odplenkovat,  hezky se rozmluvila a jsme bez kočárku! Já jsem si na vlastní kůži prožila, že latinské "zachovej řád a řád zachová tebe"má fakt svoji moudrost a sílu. Na co jsem však hrdá nejvíc je fakt, že jsme to jako rodina dali! Čeká nás ještě dlouhá cesta a pořád není vůbec jisté, že mamka bude samostatně chodit, přesto cítím, že jsme dělali a děláme, co je v našich silách, a že to je správně!

Mávám z rozhraní Jižních Čech a Vysočiny a přeji krásný zbytek léta!

A tady ještě  pár fotek :-)

Z procházky

Příprava štrůdlu pro babičku. Myška už je zdatná pomocnice.

Myška miluje "tatorek", medvěd u toho nesmí chybět :-)

Pro Myšku je momentálně nejhezčí pohled na svět z kabiny traktoru...

Káva o třetí, tak ta nesmí chybět!

Slunečná rána  nabíjí.

A další den je u konce, díky za něj!

neděle 5. března 2017

Půst (nejen) od věcí


Už nějaký čas vnímám, že naše domácnost je přeplněná věcmi, které nutně nepotřebujeme a které zabírají prostor. Částečně tomu tak je i proto, že jsme v procesu přípravy budování pokojíku pro Myšku a některé věci přestaly mít svoje pevné místo. Poctivě však musím přiznat, že navzdory Terapii domova, je náš byt celkem dost zaplněn, i když by tomu tak nemuselo vůbec být a mně v tom není dobře. 

Poslední dobou se v mém přemýšlení ve vztahu k nakládání s věcmi a vedení domácnosti střetávají tři směry, které mě něčím oslovily - zmiňovaná Terapie domova (nebo-li sytém pode Fly lady), u které se mi líbí myšlenka, každý den udělat kus úklidu. Stačí málo ale pravidelně. Dalším směrem je minimalismus, tedy užívání pouze věcí, které člověk opravdu potřebuje nebo které mu dělají radost. Zde je inspirativní kniha Marie Kondo "Zázračný úklid" - ve které se dají najít dobré tipy na zjednodušení chodu domácnost. Pro mě však byla kniha místy silná káva např. když Marie doporučuje neuschovávat celou knihu, ale vytrhnout si pasáže, které se nám líbí. Mnohem střídmější a pro naše podmínky reálnější mi přijde web zijememinimalismem.cz

A třetím směrem o kterém přemýšlím je bezodpadová problematika tj. zero waste styl. A tady musím říct, že jsme udělali v posledních měsících asi největší posun - počínaje výměnou jednorázových plen za látkové, nahrazením igelitových pytlů na biodpoad za papírové, důsledným tříděním bioodpadu, používáním látkových sáčků na ovoce a zeleninu atd. Určitým zarámováním mých úvah pro mě bylo přečtení si knihy "Domácnost bez odpadu" od Bey Johnson. 

Minulý víkend jsem byla doma sama a konečně jsem se pustila do několika plánových čistek. A následně se chodila mým dílem kochat :-) Bylo mi najednou v tom našem bytečku líp. A tento pocit mi potvrdil moje dřívější přemýšlení o tom, jak pojmout letošní půst. Moc hezky svoji úvahu napsala Jitu a já s ní musím souhlasit, že postít se např.  od masa by pro mě byl jednoduchý úkol, půst od jídla celkově dělat nechci, i kvůli tomu že potřebuji sílu k péči o Myšku a taky chci přibrat :-)

Pro letošek jsem se nakonec rozhodla, že dobu postní chci pojmout jako cestu k pořádku/očistě v sobě i okolo sebe. Očistu prostoru  od věcí které mi berou energii (vidím, že je musím řešit, přesunout, vytřídit atd. V některých bodech je pro mě inspirací 40 denní výzva k zerowaste zde), očistu těla (ráda bych omezila cukr v kávě i v dalších nápojích a jídle) a také očistu ducha (zajistit si více klidu na čtení, modlitbu). Vím, že to není jednoduchý úkol, ale chci se o tu cestu alespoň pokusit. A jsem moc ráda, že to s mužem máme hodně podobně :-) 

Přeji vám hezké očistné jarní dny!

pondělí 24. srpna 2015

Jupí a jupajdá!

Hlásím, že akce "Stop igelitkám" je u mě dnešním dnem završena! Konečně jsem si totiž vyzvedla na poště tašku od Báry, abych byla přesná - krásnou tašku od Báry :o) Ideální nákupku, která je pevná, prostorná a ještě ke všemu designově povedená. Baru, moc díky!

A tady ji máme :-)

Taška je šitá dvojitě tj. vnější látka je laděna do přírodní hnědé.  Vnitřní je oranžovo - tyrkysová. Bohužel, taška nechtěla spolupracovat při focení (pořád se krčila), na kráse jí to však neubralo :-) 



A tady přikládám detail zdobení. Oceňuji jeho propracovanost, sladění a také využití zbytků látek. 

sobota 15. srpna 2015

Stop igelitkám - výsledek!

Před časem jsem vás informovala o akci "Stop igelitkám". A jelikož čas se naplnil, je na místě ukázat výsledek :-) Výzvu jsem pojala v nákupním duchu. Chtěla jsem, aby ušitá taška plnila roli dobře složitelné "nákupky", kterou s sebou člověk může nosit v kabelce, batohu. A díky tomu je vždy připraven nakupovat, aniž by se musel shánět po igelitce :-)

Jak už jsem psala dříve, mám oblíbenou sovičkovou nákupní tašku, která plní všechny výše uvedené funkce. Jako všechno, ani ona není na věčné časy a tak mi postupně odchází do nákupního nebe. Když jsem však pročetla poslední kabelkovou Marinu, kde byl šicí návod na "úplně stejnou" tašku jako je ta moje sovičková, bylo mi naprosto jasné, co bude další šicí projekt :-)

V rámci výzvy jsem se zapojila také do mini výměny, kterou avizovala na svých stránkách Světluška. A tak mnou ušitá nákupka cestovala k Báře a na mě zas čeká na poště taška od ní. Už se těším až ji vybalím a vyrazím s ní do světa! A nástupkyni sovičkové si také ještě ušiji, tašek totiž není nikdy dost :o)

A abych nezapomněla :-)

Vychytávky pro příště: nastříhat trochu užší ucha, odšít rohy

Čas zpracování: cca. 4,5 hodiny (díky tomu, že jsem špatně sešila ramenní švy, tak se šití protáhlo)

Použitý materiál: bavlněná látka, spirálový zip 45 cm, nitě


Tělo tašky je tentokrát šité pouze z jedné látky. Dvojitě jsou šitá jenom ucha. 


Taška je dobře skladná :-)


S přehledem se vejde do kabelky či batohu

Švy jsem šila francouzským švem (česky - dvojitý hřbetový). Podstatou je dvojité šití - nejprve se sešije látka rubovými stranami k sobě cca. 7 mm od kraje. Poté jsem tělo tašky obrátila a strany prošila cca. 9 mm od kraje. Švy tak zůstávají krásně začištěné :-) Podobně se šije např. ložní prádlo či jemné dámské spodní prádlo.



pátek 17. července 2015

Akce "stop igelitkám"

Milé čtenářky mého blogu,
tentokrát vás chci informovat o akci "stop igelitkám", ke které zvou na svých blozích Světluška a Ajka, zde také najdete podrobné informace. Cílem této akce je, vzletně řečeno, přispět alespoň malou troškou k tomu, aby se z přírody, která nám tu ještě zbývá, mohly jednou radovat i budoucí generace! Podstatou této výzvy je šití, háčkování či pletení nákupní tašky, která nám nahradí igelitku.  

Svými výrobky se můžeme pochlubit do 15. 8. 2015, předpokladem však je zaslání fotografie svého díla na email poliotka@volny.cz U Světlušky se také nyní rozbíhá v rámci této akce možnost taškové výměny :-)

Jelikož nejsem zastáncem igelitových tašek a již několik let se snažím do svých kabel strkat a všude nosit látkové nákupky, ráda se přidávám :-) A v neposlední řadě mě to konečně nakopne  ušít novou, jelikož moje nejoblíbenější  "sovičková" mi jaksi po třech letech odchází, a protože jdu do výměny tak to bude o to větší výzva..

Když budete mít chuť můžete se přidat! 

I malý krok, může pomoci k naplnění velkého cíle...