Veselá divočina

Za pár týdnů se má kamarádce narodit malý Kubík. Přípravy na jeho příchod vrcholí. Jeho tatínek řeší, jak položit lyžiny, aby se člověk dostal s kočárkem bez úrazu a velké námahy do patra ve kterém bydlí. Maminka zas kompletuje Kubíkovu výbavičku. V rámci těšení se, plánování a příprav začala budoucí maminka řešit v jaké tašce bude ty spousty malých nezbytností přepravovat? V kabelce?Ta je malá. V batohu? Ten asi také není to pravé ořechové. Následně dospěla k závěru, že bude potřebovat velkou, prostornou a veselou tašku, která je nositelná přes rameno a současně ji lze zavěsit přes madla kočárku. Z látky ze které má člověk radost na první kouknutí. A prý to může být i trochu divočina:-)

Chvíli jsem dumala nad tím, jak by taková veselá taška měla vypadat. Následně jsem se zanořila do mé šicí skříně, ve které mi padl zrak na sovičkovou látku. A já věděla, že to je ta pravá veselá miminkovská látka. Prostě správná volba:-)

Inspiraci při šití tašky jsem čerpala z knihy Šití tašek od Lisy Lamové. Konkrétně se jedná o "trendy tašku pro maminky". Musím říct, že nejnáročnější na tvorbě této tašky bylo nastříhání všech dílů (taška má 9 kapes), vrchní a vnitřní látku, vyztužení, popruh a poutka na popruh. Samotné stříhání mi zabralo 2,5 hodiny. Poté však práce celkem odsýpala.

Při šití této tašky jsem zaznamenala několik premiér :-) Poprvé jsem si vyzkoušela:

- zpevnit vrchní okraje kapes gumou

- našít boční kapsy

- vložit a následně všít mezi přední a zadní díl látkový klín

- sešít oba díly nikoliv metodou "protáhnutí přes podšívku", ale vložením dílů do sebe a prošití při horním okraji.

Z finální podoby tašky mám radost. Myslím, že i poměrně veselý a barevný vzorek působí v kombinaci s barevnými kapsami hezky. A taška je opravdu prostorná, i samotné miminko by se do ní vešlo:-)

Vychytávky pro příště: 

- zpevnila bych drukem všechny horní okraje vnitřních kapes (jsou poměrně velké a hrozí, že se budou otvírat).

- použila na vnitřek tašky jednotnou látku (neodhadla jsem spotřebu a tak je vnitřek opravdu trochu divoký)

Čas zpracování: cca. 12 hodin

Použitý materiál: vnitřní a vnější látka, látky na kapsy, ronar, vliselín, spirálový zip 45 cm, magnetické zapínání, plastové druky, kroužky na popruh, stahovací spona na popruh.

Pohled na přední část tašky. 

Boční kapsička je určená např. na nošení lahvičky, krabičky s dudlíkem apod. Popruh jsem nakonec ještě zajistila druky, které budou nastavitelné dle délky popruhu. Současně tak zajistí, že se popruh opravdu nevyvlékne. 

Pohled do vnitřku tašky. Přední kapsu jsem nakonec také při horním okraji zajistila drukem. 

Zadní kapsa je připravena na vložení cestovní přebalovací podložky. Opět zajištěna drukem. 

Začátek byl na pískovišti...

Konečně jsem došila a odeslala dlouho slibovaného a díky nemocem i velmi pozdního Ježíška pro moji "služebně" nejstarší kamarádku.

Kamarádku se kterou :

- jsme  si před více jak čtvrt stoletím hrály u nás na dvoře na písku

- jsme  se hádaly, nemluvily spolu "na věky věků" a zase se udobřovaly:-)

-  jsme četly Bravíčka

- jsme  navštívily první diskotéku

-  jsme se radovaly  z její svatby a narození dcerky

- jsme  zažily a radovaly se z  mojí svatby

- jsme  prožily chvíle hezké i náročné

- se nyní vídáme jen několikrát do roka. A přesto to funguje:-) za což jsme obě vděčné!

Díky za dar přátelství!

Poprvé jsem zkusila šít tašku, která má popruhy vedoucí po její celé délce tzn. i přes dno.Tím se výrazně zvýší její nosnost. Inspiraci jsem čerpala z květnové Mariny (květen 2014). Barvu popruhů jsem zvolila bílou. Uznávám, že se nejedná o úplně praktickou volbu. Neodolala jsem ale a využila jejího kontrastu v kombinaci s fialovou a černou. Kapsy jsou ve vnitř vybavené dvěma nakládanými kapsami bez klopy, třetí kapsa je taktéž nakládaná (přišitá na látce), navíc je krytá klopou. Zapínání jsem zvolila na zip. 

Vychytávky pro příště: 

- při skládání popruhů je nutné si ohlídat, aby složené strany spolu lícovaly. V opačném případě bude později prosvítat mezera, kterou jsem maskovala fialovým cik cak prošitím:-)

- rovnou vystřihnout dvě dna - jedno na vyztužení vnějšího dílu tašky, druhé na vnitřní. 

- prošít popruhy téměř až k hraně tašky. Pokud nejsou takto došité tak se odchlipují a taška nedrží tvar.

- pro větší pevnost, příště podžehlím vliselinem i vnější část tašky

Čas zpracování: cca. 6 hodin (několikrát jsem párala a tak minuty přibývaly a přibývaly)

Použitý materiál: látky na vnitřní a vnější část tašky + na popruhy, decovil na vyztužení dna, ronopast na vyztužení vnitřku, 1 spirálový zip 40 cm, 1 magnetické zapínání

Čelní pohled na tašku. Přední stranu tašky tvoří z velké části kapsa, která je díky popruhům rozčleněna do tří části. Aby nedocházelo k jejímu prověšení a tím i zborcení dna, prošila jsem ji několik cm nad dnem.
Už se těším až bude možné fotit na lodžii, přece jen to bude ohledně světla jiná káva.

Boční pohled

Nakouknutí do vnitřní části tašky. Dno jsem pro větší jistotu zafixovala dvěma proužky suchého zipu.

Přední část tašky podruhé:-) 

Jak se dělá střih

V již několikrát zmiňované Škole šití jsem se také naučila vytvořit si vlastní střih na sukni. Líbí se mi na něm, že je jednoduchý a hlavně velmi dobře upravitelný. Je super mít vlastní střih a ten pocit, že jsem si vyrobila sukni VČETNĚ střihu, je takový povznášející:-) 

A abych se nevznášela sama, ráda se o tajemství tohoto střihu podělím. 

Budeme potřebovat tyto pomůcky: nůžky, papír (ideálně balící), tužku, gumu, pravítko (ideálně krejčovské), pokud nemáte krejčovské pravítko tak alespoň křivítko

Jaké míry potřebujeme znát? - stačí tři - obvod pasu, boků a délka sukně

Pro větší představu jsem zvolila tyto míry: obvod pasu - 74 cm, obvod boků 96 cm a délka sukně 50 cm.

Výpočet záševků: Šíři jednotlivých záševků zjistíme tak, že vezmeme 1/2 obvodu boků od ní odečteme 1/2 obvodu pasu a výsledek  rozdělíme na čtyři části. 

A nyní již konkrétně: 1/2 obvodu boků je 48 (96:2) - 37 (74:2) = 11 cm 

11 následně rozdělíme na 3 cm  (šíře záševku na zadním dílu), 3 cm a 3 cm (šíře "vykrojení u středové čáry) a 2 cm, což je záševek na předním díle. 

Při "dělení" je potřeba pamatovat na tato pravidla: záševek na předním díle je vždy užší než na zadním díle, šíře záševků u středu jsou vždy stejné. 

Snažila jsem se tvorbu střihu nafotit, bohužel na prvních snímcích nejsou čáry téměř vidět, proto jsem část fotografií upravila v programu malování, přesto snímky nejsou ideální.Omlouvám se za jejich sníženou kvalitu.

Krok č. 1 - Na připravený papír narýsujeme pravý úhel, který je umístěný do horního levého roku. Zde také vyznačíme bod A. Horní přímka je vlastně pas (nazývá se pasovou přímkou), dolní čára (přímka) je střed zadního dílu. 

Krok č. 2 - Od bodu A naměříme svisle 18 cm, tím nám vznikne bod B. Délku 18 cm měříme vždy - jedná se o konstantní hloubku boků. Z bodu B narýsujeme vodorovnou čáru. 

Krok č. 3 - Z bodu A naměříme (opět směrem dolů) délku sukně tj. 50 cm, tím nám vznikne bod C. Opět z něj narýsujeme vodorovnou čáru. (přímku).

Krok č. 4 - Z bodu A naměříme na pasové přímce (ta horní)  1/2 obvodu boků tj. 48 cm. Z tohoto bodu narýsujeme svislou přímku, která se nám dotýká přímky vycházející z bodu C. Takto jsme získaly základní síť střihu. 

Krok č. 5 - Nyní musíme střih rozdělit na zadní a přední díl. Pamatujme si, že zadní díl je vždy menší než přední! Jeho šíři zjistíme tak, že obvod boků vydělíme 4 a odečteme 1 tj. 24 - 1 = 23. Naměříme tuto délku a uděláme kolmici, která vede od pasové přímky až po dolní okraj sukně (přímka vycházející z bodu C). Zadní díl nám logicky vyjde 1/4 obvodu pasu + 1 = 25 cm.

Krok č. 6 - Zaměříme se vybrání švů na bocích. Od středové dělící čáry naměříme z každé strany 3 cm. Poté křivítkem (které je součástí krejčovského právníka - je to ta bílá plastová část) spojíme bod, kde jsme vyznačily 3 cm a průsečík na přímce vedoucí z bodu B. Totéž uděláme z druhé strany (zrcadlově). Pokud nemáte pravítko s křivítkem nebo alespoň samotné křivítko, je možné oblouk prostě vykroužit, nebude to však patrně tak přesné. 

Krok č. 7 - Podobným způsobem jako jsme udělali vybrání na bocích, narýsujeme oba záševky.  Větší a hlubší záševek je na zadním díle (viz díl označený Z). Najdeme střed tohoto dílu, uděláme bod a spustíme z něj kolmici o délce 12 cm. (to je hloubka záševku). Od výše uvedeného bodu naměříme z každé strany 1,5 cm (vzpomeňte si, jak jsme počítaly záševky). Poté křivítkem vytvarujeme záševek. Podobně postupujeme u záševku na předním díle, jeho hloubka je 8 cm a šíře 2 cm tj. od bodu, který nám značí střed předního dílu (najdeme ho opět na přímce vedoucí z bodu A) naměříme z každé strany 1 cm (jedná se o nejmenší záševek), na závěr ho vytvarujeme křivítkem. 

Krok č. 8 - Aby sukně lépe padla, uděláme na předním díle podstřižení. Na pravé straně předního dílu naměříme 1 cm, uděláme bod a ten následovně spojíme s okrajem vybrání viz obrázek.

Finále - střih vystřihneme včetně podstřižení. Pozor, záševky se na střihu vystříhávají, na látce však ne! Tam se sešívají a poté rozžehlují. Pokud chceme 4 dílnou sukni pokládáme střih na látku, která není přeložena. Jestliže chceme 2 dílnou sukni, přikládáme střih vždy rovnou hranou na přeložku látky.

Jak jsem psala výše, tento střih se může upravovat. Např. z něj může být boková či áčková sukně. Sukně se sedlem ,klínovými kapsami či jednostranně krytým rozparkem. Ale o tom zase příště:-)

Knihy v novém kabátě

Od mala velmi ráda čtu. Je to vlastně můj jediný koníček, který mě provází od doby, kdy jsem začala rozeznávat písmenka:-) Není den, abych si nepřečetla alespoň pár řádků. 

Kromě toho že knihy čtu, také si je ráda kupuji, půjčuji a dávám jako dárek. Je to vždycky takové trochu napínavé dobrodružství, zda se člověk při výběru "trefí". Pokud tedy zrovna nemám přesně definováno, o jakou knihu, jakých rozměrů apod. se má jednat. 

Moje hodně blízká kamarádka má dneska narozeniny. A přála si jako dárek knihu. Nějakou veselou, nenáročnou. Docela oříšek. Nakonec jsem jí darovala knihy dvě. Jednu z řady "Slepičích polévek" které mám ráda. Druhá je velmi zdařila povídková kniha "Den jako stvořený pro vážnou známost" od Zdeny Frýbové. Druhý titul jsem zakoupila v antikvariátu, jelikož na trhu již nebyla k dostání. Nemám nic proti knihám z antiku, naopak. Přesto jsem si říkala, že by bylo hezké darované knihy ještě nějak "vylepšit". 

Vylepšení má nakonec podobu látkových obalů na knihy. Při jejich výrobě jsem postupovala podle návodu v Marině z dubna 2014. Obal se skládá ze dvou látek - vnější a vnitřní. Vnější látku jsem vyztužila bavlněným vliselinem. Pro oživení jsem nakombinovala "noviny" s jednobarevnou látkou. Pro větší komfort jsem obaly vybavila gumičkou. Použila jsem gumičku o krapet silnější než je klasická klobouková. 

Samotné se mi obaly zalíbily a už se těším, jak si takto vylepším svoji literaturu, zejména cestách v hromadné dopravě se budou hodit!

Vychytávky pro příště: 

- gumičku před šitím není dobré špendlit ani přišívat - stejně se pohne:-( Osvědčilo se mi jí vložit na látku těsně před prošitím patky.

- při obšívání rohů příště použiji metodu steh přes roh o které jsem psala již tady.

Čas zpracování: cca. 30 - 45 minut jeden obal

Použitý materiál: bavlněná látka (vnitřní a vnější), vliselin, gumička

Zátiší s tulipány - dárek od kolegů k narozeninám

Pohled na předsádku obalu

Z archivu II aneb moje letní vzpomínka

V únoru mívám obvykle zimní krizi - venku počasí nic moc, sníh žádný (natož ve městě), do jara relativně daleko. Aspoň že dny se prodlužují. V tento čas se také začínám těšit na letní dovolenou, uznávám, že to je kapku předčasné, ale nějakou delší vizi prostě potřebuji.

Při vzpomínce na loňskou letní dovolenou si mj. vybavím SVOJI ÚPLNĚ PRVNÍ UŠITOU TAŠKU! Byla to výzva. A já ji zdolala:-)

Tušila jsem, že šití první tašky bude časově náročné. Z toho jasně vyplývalo, že potřebný čas budu mít pouze na dovolené. A tak s námi do Českého Švýcarska cestoval šicí stroj. Pravda, připadala jsem si malinko jako cvok, ale manžel si už zvykl:-) a švagrová, které jsem se se svým záměrem svěřila (přece jen jsem nechtěla vypadat jako úplný šílenec) mě v mém záměru podpořila. O to větší překvapení pro mě bylo, když jsem ve společenské místnosti v penzionu, kde jsme byli ubytovaní, uviděla na stole - šicí stroj:-)

Šití bylo náročné. Vybrala jsem model s řasením na přední straně. Současně jsem použila barevnou vsadku. Také jsem si poprvé vyzkoušela vsazování zipu a šití kapes. Jsem hrdá, že jsem se nevzdala, ale byla to šichta:-) Popruhy jsou zpevněné polypropylenovým popruhem šíře 3 cm, na ně jsem našila "tunel", který byl delší, proto je také začátek a konec popruhu nařasený. A aby řasení nevadilo při nošení, zafixovala jsem je prošitím vždy 12 cm od konce. K vyztužení tašky jsem použila ronopast. Vnitřní kapsy jsou tři - všechny jsou nakládané (tj. přišité k vnitřní látce), jedna je s klopou. Pro úplnost dodávám, že jsem použila střih z Mariny, prosinec 2011.

Taška se nakonec celkem zdařila. Těší mě, že v praxi je využívaná:-) A tak to má být!

Vychytávky pro příště:

- zajistit si konec popruhu před navlékáním "tunelu" špendlíkem (když popruh vyklouzne, je celkem náročné ho dostat zpět)

- prošívat okraj tašky na silnějším stroji (pokud budu u rodičů, kde je k dispozici celokovový Lucznik, který je výrazně silnější než můj Brother)

- výztuhu je potřeba nažehlovat a přišívat vždy na vnitřní látku nikoliv na vnější!

Čas zpracování: asi 12 hodin (strašně moc jsem párala a přešívala)

Použitý materiál: lněná látka na vnitřek tašky a vsadku, vnější látka je bavlněná, polypropylenový popruh, ronopast, vliselin, spirálový zip 25 cm

Moje první v plné kráse:-)

Nahlédnutí do vnitřku tašky

Detail popruhu

Obdarovaná

Ráda dělám lidem radost a to nejen prostřednictvím dárků. Současně, asi jako každý, ráda dárky dostávám. V poslední době jsem byla obdarovaná několika dárky, které mě zvlášť potěšily. Jedním z nich byl opožděný Ježíšek v podobě domácí marmelády od Bětky. Už se moc těším, až ji ochutnám, zatím se jí však kochám:-) posuďte sami viz níže. 

Dalším ručně vyrobeným dárkem byla šitá sovička od mé prostřední neteře Verunky. Moc se jí povedla a již má své místo v mém šicím koutu. 

Na druhé fotografii zátiší doplňuje orchidej - v pořadí již druhá, kterou jsem dostala od manželovy maminky k narozeninám. Na fotce je sice část květů na odchodu, ale já věřím, že brzy pokvetou další:-) A hlavně děkuji za důvěru v to, že tento dárek přežije moji péči! V poslední době se mi totiž podařilo umořit i zelenec copatý, o kterém jsem si myslela, že je neumořitelný...

Poctivě také musím dodat, že jmenovanou třetici by měly doplnit také entlovací nůžky, které obohatily můj šicí arzenál. Pravdou však je, že se mi do výše aranžovaného koutku úplně nesedly - přece jen hned vedle květiny položit nůžky:-)

Až do posledního zbytku

Mám ráda, když se při šití spotřebuje všechna látka. Jinými slovy - je mi líto vyhodit  i malé pidi zbytky, které několik následujících měsíců syslím. Nezřídka se mi však již stalo, že se hodily:-) a já byla ráda, že neskončily v koši. 

Jsou také látky, které jsou moje srdeční záležitost. Jednou z nich je látka, kterou jsem použila na vánoční ubrus. O to větší mám radost, že se mi ji podařilo využít opravdu na 100%. Ze zbývající látky jsem vytvořila prostírky a s úplnými odstřižky jsem ozdobila toaletku pro jednu milou duši:-)

Vychytávka pro příště:  v případě kombinace ubrusoviny a rifloviny (viz toaletka), je potřeba žehlit jednotlivé díly přes mokrou utěrku. V opačném případě se ubrusovina zkrabatí a dá to poměrně dost práce ji znovu uvést do původního stavu.

Čas zpracování: toaletka cca. 45 minut, prostírky totéž (stříhala jsem je a začisťovala okraje).

Zátiší - prostírky a toaletka

S květinou od manžela

Pohled zblízka - látka je oboustranná, takže mám na výběr, zda si přeji barevné ladění do béžova či vínova:-)