sobota 28. února 2015

Začátek byl na pískovišti...

Konečně jsem došila a odeslala dlouho slibovaného a díky nemocem i velmi pozdního Ježíška pro moji "služebně" nejstarší kamarádku.

Kamarádku se kterou :
- jsme  si před více jak čtvrt stoletím hrály u nás na dvoře na písku
- jsme  se hádaly, nemluvily spolu "na věky věků" a zase se udobřovaly:-)
-  jsme četly Bravíčka
- jsme  navštívily první diskotéku
-  jsme se radovaly  z její svatby a narození dcerky
- jsme  zažily a radovaly se z  mojí svatby
- jsme  prožily chvíle hezké i náročné
- se nyní vídáme jen několikrát do roka. A přesto to funguje:-) za což jsme obě vděčné!
Díky za dar přátelství!


Poprvé jsem zkusila šít tašku, která má popruhy vedoucí po její celé délce tzn. i přes dno.Tím se výrazně zvýší její nosnost. Inspiraci jsem čerpala z květnové Mariny (květen 2014). Barvu popruhů jsem zvolila bílou. Uznávám, že se nejedná o úplně praktickou volbu. Neodolala jsem ale a využila jejího kontrastu v kombinaci s fialovou a černou. Kapsy jsou ve vnitř vybavené dvěma nakládanými kapsami bez klopy, třetí kapsa je taktéž nakládaná (přišitá na látce), navíc je krytá klopou. Zapínání jsem zvolila na zip. 

Vychytávky pro příště: 
- při skládání popruhů je nutné si ohlídat, aby složené strany spolu lícovaly. V opačném případě bude později prosvítat mezera, kterou jsem maskovala fialovým cik cak prošitím:-)
- rovnou vystřihnout dvě dna - jedno na vyztužení vnějšího dílu tašky, druhé na vnitřní. 
- prošít popruhy téměř až k hraně tašky. Pokud nejsou takto došité tak se odchlipují a taška nedrží tvar.
- pro větší pevnost, příště podžehlím vliselinem i vnější část tašky

Čas zpracování: cca. 6 hodin (několikrát jsem párala a tak minuty přibývaly a přibývaly)

Použitý materiál: látky na vnitřní a vnější část tašky + na popruhy, decovil na vyztužení dna, ronopast na vyztužení vnitřku, 1 spirálový zip 40 cm, 1 magnetické zapínání

Čelní pohled na tašku. Přední stranu tašky tvoří z velké části kapsa, která je díky popruhům rozčleněna do tří části. Aby nedocházelo k jejímu prověšení a tím i zborcení dna, prošila jsem ji několik cm nad dnem.
Už se těším až bude možné fotit na lodžii, přece jen to bude ohledně světla jiná káva.

Boční pohled

Nakouknutí do vnitřní části tašky. Dno jsem pro větší jistotu zafixovala dvěma proužky suchého zipu.

Přední část tašky podruhé:-) 


4 komentáře:

  1. Děkuji:-) o pár chybkách vím, přesto z ní mám radost.

    OdpovědětVymazat
  2. Nejkrásnější a nejcennější dárky jsou ty dělané pro konkrétníjo člověka a s láskou a Tobě se tenhle dárek pro mne přesně tak povedl, mám z tašky radost a souhlasím s tím, cos napsala v úvodu, to jsou slova dojemný až na slzy, kamarádko :-* Díky, že jsi!

    OdpovědětVymazat
  3. Teď mám slzy v očích zas já...díky za krásná písmenka a nejen za ně!

    OdpovědětVymazat

Děkuji za Váš komentář a návštěvu u mě :-)