pondělí 31. srpna 2015

Podovolenkově

Už je to více jak týden od našeho návratu z letošní dovolené. Postupně jsem třídila fotky a díky tomu jsem se tak mohla vrátit k předchozím dnům alespoň ve vzpomínkách, když už jsem fyzicky byla zpátky v pracovním procesu.

S mužem jsme konstatovali, že letošní dovolená měla několik nej - tak např. 
- odjížděli jsme na ni unavení, jak ještě nikdy
- zažili jsme nejvýraznější zvraty v počasí. První týden jsme totiž bojovali s horkem, druhý nám tři dny propršelo (ne že by to příroda nepotřebovala, naopak!)
- od předchozího bodu se odvíjí rekordní počet navštívených muzeí :-)
- nejpropracovanější bojovky, které si s mužem vzájemně připravujeme. Ta pro mne byla o pavoučí bloggerce Klotyldě :o) Na manžela zas čekaly úkoly z oblasti vaření :-)
- a nesmím zapomenout na také nejskandálnějšíí počet rozbitých věcí - talířem počínaje a postelí konče.

Přesto bylo krásně! Bylo nám totiž spolu krásně :-)

A tu načerpanou energii, tak tu se budeme snažit syslit do nadcházejícího podzimu a zimy. Aspoň doufám :-)

A nyní už přestanu být tajnosnubná a prozradím, že cíl naší dovolené byly Krušné hory, konkrétně Horní Blatná. Krásný kout naší země, který je díky dřívější krajinné devastaci neprávem opomíjený. Obdivovali jsme, jak se tu krajina dokázala zvetit. A nepopírám, že nám také lahodil relativně malý počet turistů.


Jedním z našich prvních výletních cílů byl Blatenský vrch (nadmořská výška 1.043 m. n. m.). Zaujalo nás, že v minulosti stála vedle rozhledny také horská chata (vybudována 1913), která po válce  připadla pohraniční stráži, později musela být kvůli dezolátnímu stavu zbourána. Cestou jsme míjeli také Vlčí jámy a ovečky se zvonci, které bylo slyšet zdaleka :-)


Jáchymov - z jedné strany lázeňské městečko, které v blízkosti lázeňských domů žije. V okolí kostela, radnice a muzea však připomíná město duchů. Kromě zmiňovaného muzea jsme také navštívili štolu č. 1, která je upravena pro veřejnost. Fakticky však byla budována v padesátých letech politickými vězni. První z dveří štoly jsou svařené z vodovodních trubek, druhé které následují z kolejnic. Oboje měly zabránit útěku politických vězňů. Tuto smutnou etapu našich dějin připomíná také stezka "Jáchymovské peklo", která vede do míst dřívějších "lágrů". Životu v lágru a těžbě uranu právě politickými vězni jsou  také věnovány dva sály v místním muzeu. Jejich návštěvu vřele doporučuji, byť člověk odcházel se smutkem v duši a s přesvědčením, že tohle se už nesmí opakovat...

Když třetí den pršelo, koukoli jsme na chytré servery o počasí a vydali se do míst, kde pršet nemělo :-) A opravdu ve Fratiškových Lázních a blízké přírodní rezervaci SOOS ani nekáplo! Frantškovy Lázně nás okouzlily svojí upraveností, krásnou promenádou a  především lázeňskou atmosférou. Takový klid ve městě jsem už dlouho nezažila. A SOOS byl příjemná tečka za celým dnem. 

A když už jsme byli v Krušných horách tak jsme chtěli zdolat Klínovec (nejvyšší hora, 1244 m. n. m.). A podařilo se! Krásně tam bylo :-) Výstup jsme zvládli a výlet si užili - stejně jako předchozí den Ježíškovu cestu. A z toho okna jsem se pravidelně kochala výhledem :-)

Krušné hory jsou na našich hranicích. A  tento fakt připomíná také události druhé světové války - od Mnichova po odsun. S  připomínkami této smutné kapitoly se můžete setkat na více místech (paradoxně ne v muzeích vyjma Františkolázeňského). Myslím, že vše vystihující je modlitba, kterou jsme "potkali" vyvěšenou v kostele sv. Anny v Božím Daru. A protože jsem věděla, kam jedu tak jsem si s sebou vzala mj. trilogii Elišky Horelové, která se zaměřuje na období Mnichova a začátku druhé světové války očima dětí. Doporučuji! Navzdory těžkému tématu se člověk může místy s chutí zasmát.
Přeji vám hezké dny a těším se "na viděnou" u dalšího příspěvku !

5 komentářů:

  1. Jů, ty sis o dovolené užívala:-))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Užívala :-) ale ten návrat do reality... co Ti budu povídat :-)

      Vymazat
  2. Taky máte po dovolené takový ten nepříjemný pocit prázdnoty a toho, že teď nevíte, co se sebou? Mi se to stalo nedávno. To bylo jako šílené. Vrátili jsme se z Tenerife a teď jsem si říkala, že přeci nemůžu zpátky do toho krysího závodu. No, ale řešili jsme stěhování a vyklizení nemovitosti v Praze, takže to pak šlo už ráz na ráz. :D

    OdpovědětVymazat

Děkuji za Váš komentář a návštěvu u mě :-)