pátek 20. května 2016

Projekt "Život v kufříku"


Myslela jsem si, že další příspěvek bude o šití (konečně zase po čase!). Než jsem stačila svůj plán zrealizovat narazila jsem na stránkách www.adopce.com na zmínku o projektu "Život v kufříku". Jeho podstatou je pracovat s životním příběhem dětí, které jdou z porodnice do náhradní rodinné péče (ať už se jedná o kojenecký ústav, pěstouny na přechodnou dobu, adopce).

Vzhledem k absenci informací o jejich narození chtějí zakladatelky projektu tyto děti "na jejich životní pouť vybavit kufříkem, který obsahuje co nejdetailnější a nejpestřejší informace a "suvenýry" spojené právě s tímto okamžikem (touto dobou). Doufáme, že všichni, kdo budou o dítě dále pečovat, na tuto myšlenku navážou: budou pracovat s životním příběhem dítěte a pozvolna tak budou plnit kufřík, který symbolizuje cestu životem." zdroj: tady

V kufříku by děťátko mělo mít první fotografie, otisky ručiček, nožiček, dudlík, kojeneckou láhev ale tak např. noviny ze dne, kdy se narodilo. Musím říct, že se mi myšlenka projektu moc líbí! Vím, že kufřík náruč nenahradí, přesto mám opravdovou radost, že někomu došlo, že  na samém počátku života dětí v náhradce nemusí být nutně bílé místo. Více informací o projektu najdete tu,  reportáž na novinkách zde

A ještě více mě těší, že Myška k nám s prázdnou nepřišla. Pravda, z porodnice má pouze záznam ve zdravotním průkazu. Nicméně při propuštění z ústavní péče jsme kromě propouštěcí zprávy, rodného listu, ošetřovatelské zprávy, průkazky pojištěnce obdrželi také CD s fotografiemi a Myščiny osobní věci tj. oblečení, hračku, deku bačkůrky. Jsem za to tak ráda!

A tak všechny tyto věcičky opatruji a postupně dávám stranou a vím, že budou pečlivě schované do doby, než je bude chtít Myška vidět. A při její zvědavosti to nebude dlouho trvat :-)

4 komentáře:

  1. Krásná myšlenka :) Čas na věci určitě přijde. Vždycky, když někomu v blízkém okolí začne růst bříško, chtějí naše děti povídat, jak to bylo s nimi, jak se narodili, co se jim líbilo jako miminkům a co ne, jak rostli... Mají tyhle "pohádky" moc rádi a chtějí je vyprávět stále dokola. Je super, že někdo myslí na to, aby takové vyprávění mohly zažívat i děti v náhradní péči.

    OdpovědětVymazat
  2. Taky si myslím, že na Myščiny věci a příběh dojde. A jsem ráda, že ji máme co říct. Sama si pamatuji jako dítě, že jsem ráda poslouchala tu svoji "pohádku", hodně často, vlastně jeden čas prý pořád dokola :-) Je hodně smutný, když tu "pohádku" nemá, kdo vyprávět nebo když kus chybí. Tenhle projekt mi připadá jako první vlaštovka v uvědomění si, jak moc jsou tyhle informace pro budování identity dítěte důležité.

    OdpovědětVymazat
  3. Nádhera!!! Gratuluju moooooooc ♥ .

    OdpovědětVymazat

Děkuji za Váš komentář a návštěvu u mě :-)