pondělí 9. dubna 2018

Setkání s pohádkovou vílou

Když Myška uviděla tuto fotku na kafeautomatu v nádražní hale, tak prohlásila, že to jsem já. Ne, nejsem :-) tak krásná a  mladá nejsem, ale pihy a zrzavé vlasy mám, to zas jo :o)

Z prodlouženého víkendu jsme se dneska s Myškou vracely vlakem. Na cestách jsme byly už od rána s mezipřistáním v Jindřichově Hradci, odkud jsme pokračovaly dál. Myška byla ve vlaku úžasná - četly jsme si, modelovaly, povídaly, baštily (to především :-)) Když jsme vystoupily na nádraží, tak jsme byly obě v dobrém rozmaru. Ten mě však následně opouštěl při každém dalším kroku. Na zádech mě tížil batoh, v ruce cestovka a příruční taška přes rameno...

V MHD jsme se s Myškou usadily na sedala a pokračovaly posledních 20 minut domů. Jenže ouha, nastala věc, se kterou jsem nepočítala. Myška usnula. Hlubokým spánkem, kdy je tuhá a naprosto neprobuditelná. Uff.  Asi kdybych se hodně snažila, tak by se zdařilo ji probrat, ale následoval by velký hysterák a naprostá nespolupráce. 

Vymýšlela jsem různé strategie, jak dostat Myšku i zavazadla domů, že obojí najednou nedám, bylo víc než jasné. Nakonec jsem požádala o pomoc s výstupem z dopravního prostředku jednu paní. Na první pohled bych ji tipovala na manažerku. Paní mi ochotně vynesla ven tašky. Následně mi nabídla, že se mnou dojde domů nebo nás odveze autem před dům. Chvíli jsem váhala (v mysli mi proběhly různé otázky mj. zda je to bezpečné - hrozné, jak jsme v tomto směru ovlivňováni médii), ale nakonec jsem s úlevou souhlasila. Opět mi vzala tašky, já nesla Myšku a batoh. V tu chvíli jsem měla pocit, že jsme potkaly pohádkovou vílu. 

Víla nás dovezla před dům a počkala než odnesu zavazadla i Myšku do bytu. Chtěla jsem jí kromě díků něco dát - nabídla, co jsem zrovna měla u sebe -  vajíčka nebo rybu. Jenže paní zrovna ode dneška držela dietu, v rámci které tyto potraviny nemůže. A tak celou epizodu uzavřela tím, že to mám brát tak, že prostě udělala dobrý skutek. A já doufám, že to dobro budu moc poslat v jiné podobě dál...

Jsem dneska hodně unavená, ale ten dobrý pocit ten přetrvává. Tak ještě jednou díky!

4 komentáře:

  1. Já myslím, že paní má určitě z dobrého skutku taky dobrý pocit celý den.

    OdpovědětVymazat
  2. Taky si to myslím :-) je strašně fajn, že takové lidi může člověk potkat.

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj Péťo, je krásný, že se ještě najdou ochotní lidé. Nezdá se to, ale já si myslím, že jich je pořád ještě dost, jen se někde schovávají :-). Mějte se všichni moc krásně. Ahoj Jitka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jituš, asi to tak opravdu je a to je moc fajn! Občas by totiž člověk mohl podlehnout dojmu, že nevšímavost a neochota hraje prim. Přeji Ti krásné jaro :-)

      Vymazat

Děkuji za Váš komentář a návštěvu u mě :-)