sobota 27. srpna 2016

Jméno

Oblíbená myška naší Myšky. Dárek k jejímu osvojení :-) Česká hračka více viz na www.hugochodibos.cz

Od první chvíle, kdy jsme o Myšce začali říkat našemu okolí, následovala jedna z častých otázek: "A to jméno už měla nebo jste ho změnili?" Až nás překvapilo, jak moc tato informace lidi, počínaje tříletou neteří  a konče sousedkou od naproti, zajímá. Naše odpověď byla jasná - jméno jsme ponechali. Už jenom ta představa, že u doktorky vysvětlujeme, proč se miminko jmenuje X a já ho oslovuji Y nás děsila. A upřímně řečeno, ta dvoukolejenost by byla opravdu hodně náročná. Stačilo objasňovat příjmení. A stejně nás dodnes naše dětská sestřička zve do ordinace pod původním Myščiným příjmením. I když naděje umírá poslední a třeba se do Myščiných devatenácti dočkáme změny :o)

Když konečně došlo k tomu, že jsem jela z matriky, kde jsem odevzdala její původní rodný list, a v batohu měla uložený ten nový, zažívala jsem zvláštní směs pocitů. Jedním z nich byla rozhodně radost, že už je konečně ta poslední tečka celého adopčního procesu za námi. Zároveň mi ale bylo trochu zvláštně z toho, že Myška má najednou úplně novou identitu, alespoň co se systému týče. Prostě už pod svými původními nacionály nikde nefiguruje. Vzdáleně mi to připomnělo situaci po svatbě, kdy jsem najednou také měla nové příjmení, k tomu jsem si změnila trvalý pobyt. Pak mi ale došlo, že tohle je ještě něco jiného. Já své rodné příjemní píšu do řady formulářů, Myška ho nikde uvádět nebude. Chvíli, ale opravdu jenom chvilku, mi bylo trochu smutno, že najednou nemá žádné hmatatelné pojítko se životem před námi, Poté jsem si ale uvědomila, že jí zůstalo její původní křestní jméno:-) A musím říct, že když mi toto docvaklo, tak se mi vlastně vnitřně trochu ulevilo. Vím, možná to zní zvláštně, ale prostě to tak je. A s mužem jsme se shodli, že jsme rádi, že jsme jí jméno ponechali.

Zjevně to ale nebývá pravidlem. Od samého začátku se nás téměř všichni zúčastnění profesionálové ptali, zda jí jméno ponecháme či ne. Konečně, tomuto tématu jsme se věnovali i na přípravce, ze které vyplynulo, že obecné doporučení je takové, že je vhodné, pokud to jenom trochu jde, dítěti jméno ponechat.

My jsme to takto nastaveno měli. Říkali jsme si, že jméno děťátku ponecháme, vyjma situace, kdy by si přineslo opravdu exotické či extravagantní jméno typu Esmeralda apod.(situaci, že by jméno nemělo přiděleno jsme moc neřešili). Tehdy bychom hledali jinou podobnou variantu.

Vím, že identitu netvoří jenom jméno. To rozhodně ne. Přesto si myslím, že pro dítě a později pro dospělého je důležité. Tvoří jeho součást od narození. O to víc jsem ráda, že Myška je Myška od samého začátku :o)

6 komentářů:

  1. Ahoj Petruško, je to zvláštním, ale mě by ani ve snu nenapadlo, že by se adopčátku mohlo měnit i křestní jméno. Přišlo by mi to absurdní. Je dobře že jste Myšce nechali kousíček minulosti, i když nejspíš nebyla hezká. Mějte se krásně a užívejte zbytek léta. Jitka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Jituš, abych Ti řekla pravdu, tak mě to nejdříve také ani nenapadlo. Jenže pak se možnost změny jména objevila na přípravce a my byli nuceni o ní přemýšlet :-) A jsem moc ráda, že jsme se rozhodli takto. Přeji Ti hezké dny!

      Vymazat
  2. Souhlasím, jméno je nesmírně důležité. Naše Ptáče křestní jméno nemělo. Všude byl veden jako nejmenovaný nezletilý. My pro něj měli jméno od prvního setkání :). Ale naše radost z uvedeného křestního jména na rodném listě neznala mezí. Byla mnohem větší, než ze společného příjmení.
    Jinak jsme byli rozhodnuti jméno měnit pouze v případě, že by se nám zdálo úplně mimo (třeba Sandokan, že jo).
    Mám z Vaší Myšky stejnou radost, jako z našeho Ptáčete. Svět se točí správným směrem ... tak to má být.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jitu, moc díky za milý komentář! Také na Vaše Ptáče často myslím :-) A moc vám přeji,že jste mu jméno mohli vybrat sami. Nám se to nepoštěstilo, z druhé strany nemáme si na co stěžovat, Myščino jméno k ní prostě sedí a nám se líbí. Opatrujte se a užívejte babího léta (snad by mělo ve středu dorazit).

      Vymazat
  3. Péťo, jsem moc ráda, že o takových věcech píšeš.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kači, díky! Jsem za tuhle možnost ráda. Mně se utřídí myšlenky a zároveň můžu přispět k osvětě :-)

      Vymazat

Děkuji za Váš komentář a návštěvu u mě :-)