středa 28. února 2018

Přečteno!



V lednu jsem se na blogu Syroovky dočetla o knize Opuštěná společnost od Erika Taberyho. Neváhala jsem a knihu si pořídila jako dárek k narozeninám :-) A pustila se do čtení.

Oceňuji, že autor pracoval s fakty, že se nebál hovořit o tématech, která jsou těžce uchopitelná a přece tak důležitá - např. ohrožení médií, populismus, hledání hodnot, o které bychom se mohli jako společnost opírat, a které intuitivně očekáváme i od představitelů státu! Někteří naši politici včetně prezidenta jimi jako nositelé nejsou, bohužel.

Dočetla jsem v  pondělí. A pocity? Kniha je skvělá a můžu se podepsat pod to, co ve své recenzi píše Martina.  Po dočtení mě ale zároveň mrazilo a strach vystrkuje růžky. Jenže strach zároveň ochromuje, tak radši hledám odpověď na otázku, co můžu udělat já jako jednotlivec, my jako rodina, aby bylo líp? Stačí žít poctivě, lidsky, nebýt pasivní ke lži, závisti? Mělo by...  A další otázka, která mě při čtení napadala -  může se historie opakovat? Odpovídám slovy Svěrákovy písničky: " Jisté to není, možné to je...".




.

Ano, současné nastavení společnosti a politiky je výzva pro nás všechny. Výzvy mám svým způsobem ráda, potřebuji však současně naději, že mám šanci ji zvládnout. Tady je však  situace náročnější v tom, že se jedná o výzvu každého z nás a ve výsledku jde o celou společnost. A tak jen nezbývá doufat, že si tu svobodu uchráníme! I když se mi naděje, že tomu tak bude, hledá čím dál tím hůř.

A nakonec ještě přidám 20 lekcí z historie od historika T. Snydera,  které v knize také najdete. Myslím, že stojí za zamyšlení. Omlouvám se nepříliš vysokou kvalitu fotek, ale bohužel se mi nepodařilo lépe zaostřit. Tak aspoň takto.







Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za Váš komentář a návštěvu u mě :-)